Dolomity di Brenta Bike

    Pár kopců jsem v okolí Slaného vyjeli a tak jsme si jednou u vínka řekli, že je čas, kouknout se někam výše. S rozhodováním nám pomohl buletin z Alpského klubu jehož jsme členy. Byla v něm vložena reklama na níže popsanou akci.
   Tři dny na kole okolo pohoří Brenta v srdci Dolomit je pro srdce horolezce a bikera výzva, která se snad nedá odmítnout. Hned se přidává stejně postižená Majda a její kolegyně Sabina a ukecat Monču a Čepce také není problém. Mnoho zájemců odpadá po přečtení porce výškových metrů (7700). Navíc nám nevěří, že tam vážně jedeme na výlet! Navíc, když volíme černou trasu v relaci speed:-)!
   Vše nám zajišťuje CK Alpy (info zde: http://www.alpy.cz/nabidky-pobytu/italie-leto/dolomiti-di-brenta.html ). Tedy zajištění 2 noclehů v hotelech a hlavně převoz zavazadel do hotelů a poslední den k agentuře, u které parkujeme. Cestu zvládá moje stará dobrá dodávka s kapacitou 6 bikerů s vercajkem. Vyrážíme v první zářijový pátek na večer a kolem půlnoci nás Čepec naviguje za Brenerem na osvědčené parkoviště. Rychlý přísun vína nás brzy poráží.
   V 7 ráno již pokračujeme směrem na Trento a cíl dnešního dne je v obci Malé 714 m nad mořem. Zde v agentuře fasujeme mapu, vouchery a po převléknutí házíme batožinu do taxíku a doufáme, že ji ještě někdy uvidíme. V té radosti jsem v batohu nechal i mapu i vouchry, takže večer zjistíme, že nevíme, kde se máme ubytovat....
   Nebudu popisovat každou etapu. Během první se došplháme až na Rifugio Grafier 2263 m.n.m. Odtud sjedeme k Madoně a ubytování nakonec po poradě v íčku nalézáme Sant Antonio di Mavignola 1123 m.n.m., kde na nás čeká milá obsluha a batohy! Večer proběhne klasicky, mám okno!
   Druhý den je opět oblačno, lehce fouká, ale sluníčko, stejně jako všechny dny se pere o místo na zemi a našich zádech. Hned po ránu nastoupáme k jezeru Valagola 1592 m vysoko a odtud po koupačce nejotužilejších žen vyneseme kola do sedla Gotro 1850 m.n.m. Fakt to nejde jet! Dál volíme nádhernou variantu údolím Valgone a obědváme již za pár minut brždění ve výšce 1125m. n. m. Odtud trasa vede již více civilizací, ale stojí to za to. Velice pěkně vymyšlená, o rovinu zavadíme až navečer u jezera Molveno. Nocleh máme v Andalo, kam dojíždíme po červené variantě. Máme toho celkem dost :-). Ubytování až moc luxusní, bez pivnice. Nádhera, ale Monča s Čepcem mručí bez piva nad vínem!
   Poslední den se potřebujeme dostat do 17 hodin zpět do Malé, kde na nás snad budou čekat batůžky. Zatím vše klape. Ranní mlha brzy opadá a my se kocháme nádhernými výhledy a sjezdy a již méně nádhernými stoupáky a uzavřenými trasami! Ano! Je konec sezóny a připravují se další úseky, vylepšující již tak nádherný okruh. Aktivní značkaři již přendali cedule, ale ty nás navádějí k slepým uličkám. Naštěstí a to všem doporučuji, má Čepec gpesku s nahranou trasou. Ta je na stránkách Dolomity di Brenta Bike vždy aktuální a ukazuje správně! Já staromil více věřil cedulkám, které však v aglomeracích nejsou zrovna nejlépe rozmístěné!
   Nádherným spestřením je i tunel pro bikery v délce 2,3 km, průjezdy jabloňovými sady, cesty sekané do skály, daleké a malebné výhledy...
   Místo závěrečného přejezdu z hřebene až do výšky 1900 m volíme z Cles romantickou zkratku vláčkem do Cis, odkud podél říčky po červené variantě v klidu dojíždíme kolem 14 hodiny do Malé.

   Co dodat. Nádhera. Navíc se Čepcovi podařilo sestřihat nádherné videofoto dílko a je na co vzpomínat. Těžko se mi teď bude hledat konkurenční podnik. Ale jsem přesvědčen, že se do těchto míst s kolem opět někdy vrátím. Těch 700 km od domova není tak mnoho.